O ypsilonkách obou výrobců toho už bylo napsáno spoustu, aspoň z pohledu věrnosti předloze, jízdních vlastností, rozdílů v provedení detailů a dalších věcí, podstatných pro modeláře-provozovatele. Jak si ale modely vedou mezi sebou, co se týče vhodnosti k přelakování?
Vozy Bdmtee jsou v posledních deseti letech takovým evergreenem obou posázavských tratí, takže nesměly chybět ani v modelu. Jenže Tilligovy Halberstadty se nepodobají ani omylem a z celoleptu od MM jsem měl respekt. Vyřešil to za mě Vojta, když přišel s leptanými bočnicemi na Tilligův tovární vůz.
Od prvních úvah o rozšíření kolejiště bylo jasné, že jeho součástí musí být i jedna z posázavských dominant, žampašský viadukt. S výškou jen o metr méně než Nuselský most je to nejvyšší kamenný most u nás a zasazení do úzkého údolí Sázavy jeho velikost jen podtrhuje. Než vychrlím fotky z jeho stavby, nejdřív pár slov o jeho skutečném bráškovi.
Vozy Bvt453 vznikly modernizací klasických vozů BDs východoněmecké produkce v roce 2007 v dílnách bubenské firmy Ateco. Vznikly v pouhých dvou kusech, ze kterých dnes nejezdí ani jeden, jde tedy o zajímavé zpestření provozu na kolejišti neokoukaným vozem. Reálná přestavba spočívala v úpravě bočnic a modernizaci interiéru pro zvýšení kapacit pro přepravu kol.
Rosťopiš přišel minulý rok s příjemným oživením vozového parku o přestavbovou sadu, určenou pro předělání Tilligových Y na vozy Bt původem z maďarského Györu. Protože vozy občas zavítaly i na Posázavský pacifik a na pultech obchodů byly zrovna vhodné vozy pro přestavbu, neváhal jsem a jednu sadu na vyzkoušení vzal. A asi nebude poslední! 🙂
Zatímco v mé modelářské zašívárně pomalu rostou základy budoucího kolejiště, které mimochodem letos budu stavět už šestým rokem, odběhnu si občas i k nějakému tomu vozidlu, aby bylo čím jezdit. Takovou klasikou a taktéž povinností na mou posázavskou trať jsou Báry řady 749 a 751, ale přišel čas se zaměřit i na vozy motorové.
Na konci minulého roku potěšil Tillig nejednoho téčkaře zajímavou novinkou, zelenými Start vozy Laaps. Ač vůz plně neodpovídá českým vozům Laaps, s přihmouřením obou očí se dá přelakováním získat pěkný vůz do V. i VI. epochy s továrním pojezdem a kinematikami, což za cenu kolem 400 korun za vůz není vůbec špatné.
Čas letí jako voda. Zatímco jsem před víc jak před rokem básnil o rozšíření své milované nudlovky, doteď se zdánlivě nic nedělo. Díky dobré přípravě jsem se ale přes podzim mohl do stavby vrhnout rovnou po hlavě…
Ani jsem nečekal, že někdy nějakou Rosničku na kolejišti využiju, ale když kamarád začal rozprodávat kolejiště a o Rosňu nikdo nejevil zájem, zakoupil jsem leptané doplňky od Hekttora a jal se jí trochu zkrášlit.
Přišel čas zkrotit úchylku na stavbu Zamračených a pustit se do něčeho jiného. Paradoxně zrovna do mašiny, která Barči z Pacifiku vytlačila, konkrétně mojí oblíbené a opečovávané 754.044.
