…naráz přestanou zloby i shon. Po asi sedmi letech jsme dorazil na trh dlouho připravovaný model „osmsetdesítky“ započatý ještě firmou Kuehn. Žádná z nabízených barevných variant mě ale neoslovila, proto model hned z krabičky putoval do lakovny. Z tovární M152.0047 tak bude časem pacifická kráska, „Šmoulinka“ 810.621.
Smutně na mě z vitríny koukal jeden kousek ypsilonky od Tilliga, která čekala na úpravu – byla to limitka vozu Beer od Davida Struppa. A že jsem zrovna hledal, co nenáročného spíchnout, padla volba na tento vůz.
O ypsilonkách obou výrobců toho už bylo napsáno spoustu, aspoň z pohledu věrnosti předloze, jízdních vlastností, rozdílů v provedení detailů a dalších věcí, podstatných pro modeláře-provozovatele. Jak si ale modely vedou mezi sebou, co se týče vhodnosti k přelakování?
Vozy Bdmtee jsou v posledních deseti letech takovým evergreenem obou posázavských tratí, takže nesměly chybět ani v modelu. Jenže Tilligovy Halberstadty se nepodobají ani omylem a z celoleptu od MM jsem měl respekt. Vyřešil to za mě Vojta, když přišel s leptanými bočnicemi na Tilligův tovární vůz.
Od prvních úvah o rozšíření kolejiště bylo jasné, že jeho součástí musí být i jedna z posázavských dominant, žampašský viadukt. S výškou jen o metr méně než Nuselský most je to nejvyšší kamenný most u nás a zasazení do úzkého údolí Sázavy jeho velikost jen podtrhuje. Než vychrlím fotky z jeho stavby, nejdřív pár slov o jeho skutečném bráškovi.
Vozy Bvt453 vznikly modernizací klasických vozů BDs východoněmecké produkce v roce 2007 v dílnách bubenské firmy Ateco. Vznikly v pouhých dvou kusech, ze kterých dnes nejezdí ani jeden, jde tedy o zajímavé zpestření provozu na kolejišti neokoukaným vozem. Reálná přestavba spočívala v úpravě bočnic a modernizaci interiéru pro zvýšení kapacit pro přepravu kol.
Rosťopiš přišel minulý rok s příjemným oživením vozového parku o přestavbovou sadu, určenou pro předělání Tilligových Y na vozy Bt původem z maďarského Györu. Protože vozy občas zavítaly i na Posázavský pacifik a na pultech obchodů byly zrovna vhodné vozy pro přestavbu, neváhal jsem a jednu sadu na vyzkoušení vzal. A asi nebude poslední! 🙂
Zatímco v mé modelářské zašívárně pomalu rostou základy budoucího kolejiště, které mimochodem letos budu stavět už šestým rokem, odběhnu si občas i k nějakému tomu vozidlu, aby bylo čím jezdit. Takovou klasikou a taktéž povinností na mou posázavskou trať jsou Báry řady 749 a 751, ale přišel čas se zaměřit i na vozy motorové.
Na konci minulého roku potěšil Tillig nejednoho téčkaře zajímavou novinkou, zelenými Start vozy Laaps. Ač vůz plně neodpovídá českým vozům Laaps, s přihmouřením obou očí se dá přelakováním získat pěkný vůz do V. i VI. epochy s továrním pojezdem a kinematikami, což za cenu kolem 400 korun za vůz není vůbec špatné.
Čas letí jako voda. Zatímco jsem před víc jak před rokem básnil o rozšíření své milované nudlovky, doteď se zdánlivě nic nedělo. Díky dobré přípravě jsem se ale přes podzim mohl do stavby vrhnout rovnou po hlavě…
