Jak na zeleň od Poláka

Dlouho jsem váhal, zda tuto část přidat přímo do jednoho z článků o nudlovce, nakonec ale raději vytvořím pro přehlednost článek nový. Dnes si tedy ukážeme, jak vytvořit realisticky vypadající zeleň na kolejišti. Musím upozornit, že se určitě najdou způsoby lepší, rád bych ale představil způsob pro ty, kteří nemají čas ani náladu dělat s maximální pečlivostí třeba tisíc stromků.

Jak foliáže aplikovat? Já prostě sloupnu spodní ochrannou fólii a natrhám na potřebné kousky. Stříhání provádím zřídkakdy, vypadá to nepřirozeně. Lepím je potom klasickým Herkulesem. Nezapomeňte na nabarvení podkladové plochy příslušným odstínem zelené, aby se při náhodném vypadání nevytvořily křičící fleky!

Část I.- foliáže

Variant foliáží má Polák v nabídce nepřeberné množství. Dříve, než se ale pustíme do lepení, musíme si ujasnit, co která foliáž bude představovat. Typický příklad- suchou louku neumístím vedle zurčícího potoka. Já nejčastěji tvořím ze čtyř typů- neobdělávané louky varianty A (kat. č. 4701), C (kat. č. 4703) a G (kat. č. 4707) a horskou pastvinu varianty B (kat. č. 4802).

Neobdělávaná louka varianty A se, jak už jsem psal, skvěle hodí k napodobení suché louky nebo travního porostu s parném létě. Já ji používám hlavně vedle náspu jako tenký nepravidelný proužek.

Nepříliš povedená fotka ukazuje použití jako suchá louka na konci Petrovské zastávky.

Neobdělávanou louku řady C používám jako univerzální a spotřebuji jí nejvíce. Hodí se na místa, kde je větší vlhkost, přestože zde dopadá přímý sluneční svit (hlavně kvůli žlutým rostlinám ve foliáži, které mají pravděpodobně být pampelišky).

„Céčko“ jsem ve velkém množství použil u jižních svahů v Petrově, což je asi místo, kam dopadá z celé nudlovky nejvíc slunečního svitu.

Neobdělávaná louka řady G u mě našla uplatnění v lesním porostu- hlavně díky tmavému odstínu napodobuje stín v lese. Dávám ji ale jen do plně zarostlých ploch, protože pod malým keříkem se moc velký stín očekávat nedá. Také pozor na odstín podkladu, tato foliáž je mnohem tmavší, než ostatní.

Pod podlouhlou skálou opět v Petrově byla použita pod budoucí lesík. Fotka je trochu světlejší než v reálu.

Horské pastviny se dají obecně použít v místech, kde tráva růst nemá, ale vlivem neudržování přesto roste, třeba na cestách či v náspu. Je možné si vybrat z mnoha druhů s květy, ale já koupil bez nich. Pro ten správný efekt „stejně to tu naroste zas, tak co bych to trhal“ je dobré přilepit nejdříve natrhané kousky foliáže a potom nasypat a zakapat štěrk, ať už Nkový či téčkový.

Pro změnu v Petrově jsem ji použil jako základ pro příjezdovou cestu.

Část II.- keře a stromky

Když máme přilepenou foliáž a víme, co kde chceme mít, můžeme se pustit do stromků. K jejich výrově jsem koupil purex od Poláka „Zeleň listová“. Doma se mi již dlouho válelo balení plastových koster, které jsem kdysi dostal darem od DH- loko, tak jsem místo dlouhého motání drátěných koster využil je. Jak je tedy dělám? Je to více než jednoduché: vezmu kostru, kterou jsem předtím nastříhal na požadovanou velikost…

Štětcem nanesu Herkules v poctivé vrstvě…

A vyválím v krabičce s purexem.

Ze stromku vyklepu přebytečný purex a zapíchnu do polystyrenu.

Musím říct, že do motání z drátku by se mi v této velikosti moc nechtělo…

Nastříháním kostry lze dosáhnout různých velikostí, množstvím Herkulesu hustotu olistění.

Hotové stromky našly své místo u petrovských skal.

Světlé kusy jsou zakoupené od MM, v budoucnu hodlám koupit tento světlejší purex pro větší pestrost

Ani jsem nepočítal cenu jednoho stromku, ale než za cenu okolo dvacky kupovat hotové, možnost samovýroby je levná a vlastně i rychlá (jeden keřík máte max. za 5 minut hotový), proto u mě jednoznačně vede. Doufám, že jsem Vás k něčemu podobnému motivoval a také si nějakou zeleň pro své kolejiště vyrobíte 🙂