Pikovice, kotvíme!

Sázava už pomalu plyne svým hlubokým údolím v okolí Pikovic, takže přišel čas se pustit do samotného tábořiště. Udělal jsem si výlet do dolního Posázaví a po návratu domů jsem mohl začít.

Takto vypadal pikovický minimodul během tvorby Sázavy. Nic světoborného – základ styrodurová deska 20 mm, na ni montážní pěna, nechat vytvrdnout, pokrýt utěrkami namočenými ve vodě s herkulesem, taktéž nechat zaschnout, nabarvit temperou. Hotovo.

Od kamaráda jsem si půjčil podomácku vyrobenou flokovačku (díky!). Společně s ní mi bylo půjčeno i několik balení statické trávy od různých výrobců na vyzkoušení. Vše jsem si pořádně prohlédl, promyslel, co vlastně od výsledku očekávám, a vyzkoušel si flokování na malém kousku styroduru.

Potom už jsem se beze strachu mohl pustit do zatravnění naostro. Jak jsem tedy postupoval? Nejdříve jsem si po ploše rozprostřel tenoulinkou vrstvičku prachu (stačí přesát prach z cest či koupit). Tu jsem potom jemně porosil ostřikovačem na květiny, protože prach potom musí nasát vodu s herkulesem – bez porosení se mu moc nechce.

Nechat do druhého dne proschnout a můžeme zapojit flokovačku. Jeden pól přivedeme do kolejiště, druhý do síta s travní směsí. Pozor, že pól v kolejišti se musí dotýkat materiálu, na kterém je prach, jinak nejde proud do lepidla a tráva si lehá. Stejně tak je dobré si předem vyzkoušet, jak se chovají různé podklady. Například styrodur očividně moc proud nevede, naštěstí pro mě s papírovými ubrousky či utěrkami problém není. Podklad natupujeme lepidlem, stačí herkules. Brněnští moduláři si udělali speciálního ježka, já to zvládl štětcem. Potom stačí do flokovačky pustit proud, sítem jemně třást a tráva samovolně vypadává, letí kolmo dolů a zapíchne se do lepidla. Čím níže síto při aplikaci je, tím lépe tráva stojí.

Základní odstín je Model Scene „pozdní léto“ s výškou 4,5 mm. Chtěl jsem proschlou trávu, co je zvlášť v posledních letech k vidění už v polovině léta, ale tenhle odstín je suchý až moc. Stačilo přeflokovat trochou „jarní“ směsi. Teď to vypadá správně šťavnatě a semtam už začíná prosvítat předzvěst blížícího se podzimu v podobě sušší trávy. Okolo cesty jsem doplnil nějakou Nocháckou jarní, ta ale tak dobře nevypadá, je až nepřirozeně sytá.

Spoustu z toho napsali kolegové přede mnou, ale zatím u nikoho jsem si nepřečetl, jak je to vlastně psychicky náročné. Snad nikomu se nemůže povést první pokus a pohled na pošlapanou lehlou trávu je opravdu skličující, zvlášť když všichni píšou, jak je to jednoduché. Chce to cvik, ne že ne.

Na některá místa jsem zasadil několik kopřiv od Model Scene. Krásně dokreslují atmosféru klidného slunného léta 🙂

Na burze jsem zakoupil pár stromových velikánů na břeh. Pořídil jsem je na burze u paní, která sedívá vpravo nahoře. Veliký výběr celkem pěkných stromků za pěknou cenu (okolo 50 Kč za kus). Občas má člověk dilema si vybrat, paní dělá pro TT buď moc velké, nebo moc malé. 🙂

Moje oblíbené místečko s kopřivami.

Aby nebyl chudák strom tak osamocený, vysadil jsem mu i pár kamarádů. Rozmístění příliš neodpovídá reálu a druhy dřevin už vůbec ne, ale vypadá to pěkně, co myslíte?

Zátiší… Okolo tábořiště už pluje několik kanoí z připravovaného projektu. 😉

Jednoho slunného pozdního odpoledne jsem zachytil poslední sluneční paprsky, opírající se o vody líně tekoucí Sázavy.

K budoucímu mostu přibude několik stanů. Dál proti proudu se relativně udržované tábořiště mění v divokou letní louku.

2 thoughts on “Pikovice, kotvíme!

  1. Ronoath

    Pěkné to máš. Líbí se mi hranice, kterou máš nastavenu realita vs. Vlastní radost ze stavby. Bude to moc hezké kolejiště!

    Reply
  2. Fuška Post author

    Děkuji. Nastavit si hranici je občas obtížné, ale také myslím, že jsem pro sebe našel rozumný kompromis. 🙂

    Reply

Napsat komentář: Ronoath Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.