Pomalé oživování Petrova

Podle úvodu to možná vypadá, že tu budu poučovat o resuscitaci a podobných výkonech, naštěstí dnešní „oživování“ bude totiž mnohem méně stresující i namáhající. Pod rukama totiž nebude člověk, ale pozvolně dokončovaný Petrov. Ano- tahle zastávka sice není hotová, ale základ ano a co právě chybí, jsou různé menší úkony k vytvoření živé atmosféry 🙂

První novinkou jsou betonové nádražní panely od Modelů Mašinek. Ač jsem už dávno začal s osazováním panelů od Malé Železnice, MM začalo nabízet podstatně menší (tudíž odpovídají více) a také o něco levnější, což se také dost hodí.

Jednotlivé pásy jsou od sebe odděleny rovnou laserem, což vítám, byl opruz se vypořádávat se spojovacími můstky…

Jedinou drobností, která stavbu nepatrně zpomalila, byl fakt, že řezačka po sobě na kartonu nechala spoustu „popílku“ z řezání. Naštěstí mne s tím p. Špůra na burze rovnou seznámil, takže jsem ušetřil půl hodiny přemýšlení, co to sakra je 🙂

Ubrousek vypadal po očištění všech balení dost zmasakrovaně, ale hlavně, že mám hotovo. Teď už jen zbývalo panely osadit do Petrova.

Hned první porovnání ukázala, že to byl krok správným směrem, takže nic nebránilo dodělání.

V pauze jsem zatím nalepil foliáž od Poláka- neobdělávanou louku variantu F. Je to takové světlejší Géčko, takže se bude hodit do řidších lesů. Hned potom jsem začal vrtat díry pro kmeny stromů, přičemž se trochu podkladové sádry dostalo i na povrch. A bacha na to- v té trávě to drží jako čert, ani vysavač to moc nebere 😀

Když už jsem u té sádry, vzal jsem zbytek pytlíku a nalil na nedodělaná místa jako podklad pro foliáž. A po proschnutí samozřejmě následovalo zjištění, že chybí zelená tempera, bohužel i žlutá pro namíchání s modrou, tak jsem vzal barvu ze 751 115 (https://fuska.mojett.cz/?p=638) a natřel tím. Jde jenom o to, aby to měl „tak nějak zelenou“ barvu, to snad poznat nebude.

Trochu jsem si zapatlal sádrou i skálu, ale to není problém znovu dobarvit.

Začal jsem taky s podkladem pro budoucí občerstvení (jednou říkám hospoda a jednou zas stánek, tak bych tomu měl asi začít říkat nějak jednotně).

Na přejezdu se výška panelů nad kolejnicí snižuje na úroveň štěrku.

A zde už ukázka kompletně položených panelů.

Jak je vidět, jsou prohnuté a moc na sebe nenavazují, ale přiznejte se, kdo na nějaké zastávce někdy viděl dokonale rovné panely? Kdo ano, toho můžu odkázat třeba do Ratají nad Sázavou či ještě lépe na nedalekou „skautskou“, dnes už nevyužívanou, zastávku mezi Ledečkem a Samopšemi…

Mělkými vrty jsem si naznačil místa pro lampy, na které se brzo taky dostane.

U výjezdu z Petrova se pořádně zazelenalo.

Samozřejmě jsem na nezalesněné ploše použil moje oblíbené Céčko. Je vidět, že se každá foliáž liší, například moje předchozí objednávka měla žluté květy mnohem menší.

Po negativních zkušenostech s „trsáním“ na velkých plochách, tedy vytrháváním jednotlivých trsů a lepení na podklad, jsem použil „lajdáckou“ metodu- prostě jsem „tak nějak“ natrhal foliáž, přilepil, a kde zbylo nezelené místo, jsem doplnil trsy.

Jako níže- tu vidíte kousek připravovaný na aplikaci pod konec velké skály.

Po proschnutí Herkulesu jsem doplnil mezírky štěrkem. Tuhle proceduru budu ještě jednou opakovat, pořád jsou vidět díry.

A malé překvapení na závěr- do Petrova se chystá nově připravovaná budova, která zatím chyběla 🙂

Co jiného by to mohlo být za kousek, než rozpadající se bývalá výdejna lístků v Petrově. Občas se dá slyšet i pojmenování téhle budovy jako hláska. Bohužel pro ni byla při rekonstrukci celé trati 210 zbořena, takže tohle bude jedna z mála hmotných památek na tuhle stařenku. Tohle je poslední fotka, kterou jsem ve starém Petrově vyfotil.

Účelem bude stejně jako u jílovské garáže ztvárnit neudržovaného chudáka, který se postupem času odlehčuje o kovové díly. Budovou jsem se jen inspiroval, nakonec bude trochu odlišná.

Milimetrový karton a pustil jsem se do toho. Odhadnout rozměry, nakreslit, vyříznout (tady to šlo i vystřihnout). Předtím jsem si ještě vyřezal díry na dveře a okno. Záslepky z cihel jsou zbytky ze stavby jílovské nádražní váhy- věděl jsem, že se jednou budou opravdu hodit 🙂

Postup jsem moc nefotil, stavba mě moc bavila a než jsem se dokopal k zapnutí foťáku, už byla hotová. Přiznávám, že se to originálu podobá jenom lehce, není to přesně zmenšený model, ale na to, že bude zarostlý v hustých křovinách, to stačí. Obezdění u země je ze zbytku stavebnice KB model, střešní tašky také.

Na originální stavbě chybí na jedné straně kousek střechy a vyčnívají tudy trámy, které jsem napodobil z ustřihnutých sirek přetřených silně zředěnou umbrou. Když byly všechny kartonové práce hotové, omítnul jsem výdejnu šedou, zrezatil jsem kovové záslepky okna a dveří a pult a vyblbnul jsem se na vejšplechtech petrovské mládeže.

Skutečností jsem se inspiroval jenom u velkého nápisu „PHA“, něco takového tam v jiné podobě je.

Z tenkých proužků kartonu jsem dodělal na střechu hřebenáče.

Oříškem se stal nápis u zaslepeného okna. Nemám úplně přesně jasno, které období chci dělat, a tak jsem tam stvořil heslo, které může být časováno tak od roku 2005 do současnosti. Pokud se někomu lehké politické zabarvení nelíbí, lze ho vysvětlit i obecně… Určitě mi nešlo o nějakou propagandu, ale jako dobarvení doby před deseti lety… Koneckonců, budovu stejně otočím v terénu nenápadně o 180 stupňů, takže při čelním ani bočním pohledu nikdo nic neuvidí.

Když zasychaly barvy, otevřel jsem starou plechovku syntetiky (nějaká jedovatě zelenošedá) a nabarvil základní desku.

A konečně usazená výdejna v terénu.

Musím říct, že i před bleskovou stavbu a nepřílišnou pečlivost při ní jí to v krajině sluší. Ještě musím okolo vysázet nějaké stromky.

Pohled od budoucí petrovské lávky.

Dokončil jsem usazení budovy tím, že jsem okolo „vysázel“ pár stromků. Myslím, že do krajiny docela pěkně zapadla. Taky jsem vzadu vytvořil z kartonu něco jako boky modulu, abych mohl okolo začít modelovat terén ze sádry.

Že už začíná být krajinka celkem k pokoukání jsem si dokázal přistavením Os 9058 s Barčou 749.121. Samozřejmě chybí nejbližší okolí boudy, kousek krajiny na velké skále vzadu a také tapeta, tu zatím plánuji, ale předem můžu prozradit, že německé divnopustiny od Auhagenu to nebudou 😉

Jak je vidět, na té velké skále jsem taky trochu pohnul. Kde došla foliáž „Efko“, tam jsem jejími zbytky napojil na „Céčko“ a drobné ostrůvky „Géčka“ a přilepil nějaké ty keře. Jejich koncentrace se v různých místech liší podle toho, kde se drží voda, kde je skála a kde aspoň kousíček půdy a podobně.

Dva palce od okraje jsem přestal lepit jednotlivé kusy a začal se znázorněním štěrkovitého podloží, takže jsem z „Céčka“ vytrhával trsy, na které jsem po přilepení a proschnutí nasypal štěrk. Ten jsem urovnal štětcem, doplnil tmavším odstínem pro aspoň částečnou pestrost a opatrně zakapal tradiční směsí vody, Herkulesu a kapky prostředku na nádobí.

Pohrál jsem si i s odstíny stromků. No po všech mých řečech o tom, jak budu modelovat vrcholné léto, tohle spíš vypadá na podzim 😀 No, jestli mi konečně někdy dorazí první ozvučená mašina, aspoň budu na večerní vlaky spouštět elektrické vytápění 🙂 Odstátá foliáž vlevo přijde ještě upravit.