Můj první lept- Karosa C734

Člověk těžko odolává posledním trendům. A když jsem i já zjistil, že odlitky za dvě stovky nebudou do budoucna vyhovovat mým nárokům na dobrý model, rozhodl jsem se vyzkoušet lepty, tentokrát nejen v podobě doplňků, ale rovnou celého pájeného modelu, k čemuž mi výborně posloužil Vojtův pájecí workshop v Pečkách.

Stavebnice zabalená v zavíracím pytlíku s návodem, leptanou planžetou a základním interiérem v kartonu.

ka1 ka2

Stavěl jsem přímo s asistencí Vojty, který mi vysvětlil pár triků, které pomůžou v časové náročnosti či v jednoduchosti. Vyřezání hlavních dílů je ale pořád klasika. Všimněte si prostřihnuté střechy, připravené k ohnutí. Rosťopiš to vtipně okomentoval, že to je v mém případě vskutku dobrý počin, když VoVo s tím začal až kdovíkdy 🙂

ka3

Střechu jsem poté srovnal kleštičkami a začal se samotným ohýbáním. Udělal jsem chybu, že jsem to provedl v ruce, díl se ohnul jen v proleptaných drážkách. Dodatečně jsem to upravoval ohnutím středu o kuchyňské prkýnko s vcelku ostrou hranou.

ka4

Ohnul jsem zadní čelo…

ka5

Obě bočnice včetně předního malého lichoběžníkovitého okénka…

ka6ka7 ka8

A všechny díly po roztavení páječky spájel. Trochu ještě bojuji s množstvím cínu, občas je těžké odhadnout, kolik je ještě příliš málo a kolik už moc. Rohy střech a přechod bočnice-střecha jsem ale důkladně propájel schválně, pomůže to v tmelení.

ka9 ka10

Zapájená přední maska. Zvolil jsem modernější typ oválných světel.

ka11

Detail na vnitřek. Cínu je opravdu hodně, uvidíme, jak to ovlivní zasklení.

ka12

A o pár dní později již autobus připraven na základovku, stejně jako interiér. Na ten se teď v několika obrázcích podíváme blíže.

ka13

Jak je o mě známo, interiéry si patřičně užívám a nadšeně osazuji i blbůstky, které stejně nebudou skoro vidět. K stavebnici jsem si ale přikoupil rovnou i osvětlení od Zejmiho, takže bych si tu měl obzvlášť nechat záležet. Ze zbytků jsem vyrobil kabinku řidiče včetně pokladny a z cínové pájky jsem naohýbal některá madla. Jsou dost tlustá, o tom vím, ale nic lepšího po ruce nebylo.

ka14

Všimněte si, že jsem zkusil napodobit schůdky, které se ale moc nevyvedly.

ka15

Vraťme se ale k autobusu- konkrétně ke střeše. V Pečkách jsem se základní kostrou strávil víc než pět hodin, z čehož možná víc jak hodina bylo opakované tmelení cínem-broušení-tmelení. Co tomu asi řekne základovka.

ka16

U prvního leptaného modelu jsem dával dobrý pozor, kolik základu dávám. Stejně ale není vše podle mých představ, takže základovka minimálně jednou ještě přijde.

ka17

Nejvíc práce bude na zadku, kde jsem „zapomněl“ na přetmelení zadní masky a bočnic.

ka18

Při lepení zadního poklopu jsem to zase přehnal s vteřiňákem.

ka19

Přední část střechy je na tom ale výrazně líp- přejetí tmelem sice neuškodí, ale je to záležitost na deset minut.

ka20

Další fotky linkáče v základovce.

ka21 ka22

Na čele je pořád pár nedostatků.

ka23

Po několika hodinách broušení- nástřiku- broušení jsem dospěl k pro mě konečnému výsledku a celý autobus vzal taktéž sprejem, tentokrát však už bílou.

ka24

Pořád jsou na něm věci, které bych mohl vylepšit, takhle mi to ale stačí.

ka25

Bílá hezky překryla některá neposlušná místa, třeba částečně zatmelila stopy po vrstvách střešních větráků, i když tam pořád vidět jsou.

ka26

Na druhé straně jsem začal nanášet obtisky od Rosťopiše. Pracuje se s nimi hezky, papír byl za 5 vteřin odmočený, takže práce rychle ubíhá.

ka27

Na makro fotkách vypadají obtisky fuj, ale opět platí, že nedostatky při tisku jsou vidět jen pod lupou nebo velice blízkým pohledem.

ka28

Byl jsem líný koupit vodičky na obtisky, tak jsem to poprvé risknul bez nich. A musím říct, že se to dá. Pruhy sice nezapadnou do vyleptaných drážek, ale díky průsvitnosti vypadají, jako by tam byly.

ka29

Celková fotka po dodělání obtisků a patině. Z původního plánu andělsky čistého linkového prdítka se stal plán ukázky těch největších prasáren DPP… Každopádně jsem minimálně zjistil, že olejovky jsou na autobus zlo, takže příště- tudy ne!

ka30

Kusy bahna se loupou z kol, slupují lak a tato místa potom reznou. Semtam i něco odletí ve směru k bílému laku (co jsem si všiml, to je asi nejšpinavější místo na dnešních autobusech).

ka31 ka32

No dobře, že jsem to přehnal s odlupováním laku přiznávám. No jo, chuť špinit zase zvítězila…

ka33 ka34

Střechu jsem ponechal jakž takž čistou, jen jsem ji přejel špinavým hadříkem a ihned stíral, takže to na první pohled ani není vidět.

ka35

Humus fotka zadku. Příběh sedaček je na dlouho, snad jen dodám, že měly být hnědé a hnědá syntetika doma scházela, takže jsem použil olejovku.

ka36

Když už jsme tedy u interiéru… Moc se mi líbil Rosťopišův autobus C744 se sedačkami s nažloutlou látkou, tak jsem svůj také tak udělal. Sice vůbec nevím, jestli lze nějaký takový autobus potkat, ale co, nejsem autobusák, tak mi to zkušenější snad odpustí.

ka37

Detail na sedačky.

ka38

A na závěr fotečka druhé, nástupní a výstupní strany.

ka39

4 thoughts on “Můj první lept- Karosa C734

  1. VoVo

    Zkus tam ty obtisky příště zatlačit uchošťourem nebo molitanem, možná se jich část zatlačí i bez vodiček.

    Reply
      1. VoVo

        Na začátek ti stačí Tensol, dá se použít i pod obtisky a na Hypersol to chce už zase cvik, jinak je snadno po obtisku. Můžu ti i trochu odlít (snad teda ještě sám mám).

        Reply
        1. Fuška

          Díky za radu, start množství Hypersolu rád vyzkouším, děkuju. Příště bude na řadě obtiskování BTTB Zetek s poměrně složitým povrchem, tak tam si snad všechno vyzkouším.

          Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.